Logopedie pro děti a dospívající

Malí klienti přichází na logopedii s vadami a poruchami řeči. Rodiče se většinou obrací na logopeda, pokud jejich dítě výrazně zaostává ve svém řečovém vývoji ještě ve třech letech (často opožděný vývoj řeči), pokud vadně vyslovuje jednu či více hlásek (patlavost/dyslálie).

Jestliže pozorujete u svého dítěte kromě opoždění řeči i chybnou stavbu vět, agramatismy (netvoří mluvnicky správné tvary), hůře si pamatuje říkanky (nebo je komolí) či má obtíže ve zrakovém vnímání (např. určit rozdíly mezi obrázky v řadě), může se jednat i o vývojovou dysfázii. Je zde však mnoho dalších faktorů a oblastí (věk dítěte, osobní anamnéza a řada dalších, pro rodiče často méně nápadných, znaků, např. narušená schopnost sluchového rozlišování, vnímání a chápání řeči, porucha krátkodobé paměti, narušená motorika mluvidel při tvorbě hlásek.

I kresba může být výrazněji opožděna (dítě nekreslí, kreslí málo nebo kresba neopovídá jeho věku). Možná Vaše dítě kreslí rádo, ale jeho výtvory jsou specificky deformované (jedná se o typické znaky v kresbě dětí s vývojovou dysfázií, např. rozložení prvků na ploše papíru, napojování čar, nesprávné proporce apod.)

Pokud dítě trpí vývojovou dysfázií, potřebuje intenzivní a pravidelnou logopedickou péči (četnější návštěvy logopedie a každodenní trénink v domácím prostředí). Zdatné zvládnutí uvedených dovedností je důležité pro vstup do 1. ročníku ZŠ a další vzdělávání.

I v dětství se objevují poruchy plynulosti řeči. Koktavost („zadrhávání“/balbuties) se projevuje opakováním prvních hlásek a slabik ve slově, i protahováním slabik, u těžších forem se objevují takové obtíže a bloky, kdy jedinec není schopen promluvit. Pokud pozorujete u svého dítěte některý z těchto projevů, důrazně doporučuji neodkládat návštěvu logopeda. Nebývá úspěšné zkoušet tento stav řešit svépomocí či hůře hledat oporu v návodech vyhledaných na internetu. Koktavost je jedním z nejzávažnějších  komunikačních problémů. Nutné je správné a citlivé působení okolí, aby se dítě nezačalo řeči vyhýbat a uzavírat se do sebe.

Při zrychleném tempu (breptavosti/tumultus sermonis) je řeč velmi rychlá, artikulačně nedbalá a často nemusí být dítěti rozumět. Jednou z příčin může být napodobování překotného tempa (mluvního vzoru) rodičů. Výrazně zrychlené tempo a jeho nezvládnutí se může projevit podobnými projevy jako u koktavosti.

Mezi další komunikační potíže patří oněmění (mutismus). To může nastat po psychickém traumatu (které nedovoluje tvořit hlas). Častěji se u dětí setkáváme s výběrovou nemluvností (elektivní mutismus) vůči konkrétní/m osobě/osobám nebo prostředí. V obou případech je na místě spolupráce s dětským psychologem.

Sluch značně ovlivňuje řeč jako takovou i její vývoj. Pokud dítě několik měsíců po narození nereaguje na zvuky, neslyší na zavolání, přestává žvatlat, a nepokouší-li se mluvit ani později, může se jednat o sluchovou vadu. Pokud máte podezření, že Vaše dítě neslyší neodkladně se obraťte na ORL lékaře či foniatra. I v případě, že Vaše dítě reaguje jen na malou vzdálenost a při větší reagovat  přestává, může se jednat o nedoslýchavost. Je vhodné obrátit se na uvedené odborníky.

Možná jste s Vaším dospívajícím synem/dcerou na logopedii již docházeli a Váš potomek stále správně nemluví. Zkuste si se synem či dcerou ještě jednou promluvit, poukázat na důležitost správné řeči (např. při představování se na veřejnosti či budoucí volbě studijního oboru a povolání, někdy může pomoci výběr volnočasového zájmu související s řečovým projevem – sborový zpěv, dramatický kroužek apod.) a ujistit se, že „mu/jí to jak mluví opravdu nevadí“. Pokud se rozhodnete začít znovu, vězte, že nikdy není pozdě. U náctiletých je sice již fyziologický vývoj řeči ukončen, stále je ale terapie možná a snazší než u dospělých. Bez dostatku vůle a aktivní spolupráce ze strany Vašeho syna či dcery se ale logopedická terapie neobejde.

Zdroj: více informací k jednotlivým příznakům a diagnózám naleznete na webových stránkách Asociace klinických logopedů ČR.