Prostřednictvím kresby se můžeme pokusit přiblížit se k osobnosti dítěte a její vztahové složce. Kresbu chápeme spíše jako projekci citového a prožitkového světa dítěte (projektivní aspekt kresby dítěte).
Arteterapie s dětmi pomáhá při navození kontaktu, vytváří prostor pro impulzivní motorické aktivity dítěte a umožňuje nahlédnout do nevědomého světa dítěte. Arteterapie se může podílet na odstranění důsledků emocionálního poranění či traumatické události, pracuje se strachy a úzkostmi dítěte. Využíváme tvořivého potenciálu od expresivní komunikace (obrázkem) ke komunikaci slovní. Pokud se děti obtížně zapojují do skupiny a spolupracují s druhými, mohou prostřednictvím tvorby a „povídání si“ nad obrázkem lépe pochopit vztahy a zjistit, že druzí mají podobné zážitky jako oni sami.
V období dospívání může být arteterapie mladým lidem nápomocna při odpoutávání se z oblasti konkrétního myšlení k myšlení abstraktnímu. Nabízí se tu prostor rozvíjet sociální dovednosti, soucítění a nezištné jednání ve prospěch druhých. Tématem tohoto věku se stává i formování obrazu sebe sama ke zdravé sebekritičnosti.
Proces dospívání je provázen schopností reflektovat změny ve svém fyzickém a psychickém vývoji. Adolescenti jsou mimořádně citliví, zranitelní, hledají pro svůj život vzory. Práce arteterapeuta se zaměřuje na podporu klienta v nalézání vlastní identity.
Zdroj; více k arteterapii s dětmi: Štěpánek, P.: Arteterapie s dětmi